(doporučený postup – závěry kongresu ČGPS a SSG ČR, Český Krumlov, 2004)

Následující přehled vymezuje nepodkročitelnou, tedy základní frekvenci a rozsah péče u žen s fyziologicky probíhajícím těhotenstvím. Nebudou-li doporučený rozsah a frekvence vyšetření realizovány, péče bude označena za non lege artis.

Abychom co nejlépe a nejpřesněji vymezili skupinu žen, kterým bude níže uvedená péče určena, rozdělíme všechny těhotné na tři základní skupiny podle možného rozsahu těhotenského rizika:

A. Těhotné s malým rizikem jsou pacientky bez rizikových faktorů v anamnéze a výsledky všech klinických i laboratorních vyšetření v průběhu gravidity jsou normální. Takové těhotenství označujeme jako FYZIOLOGICKÉ a dispenzární prenatální péče je poskytována:
1. do 36. týdne gravidity včetně v intervalu čtyř týdnů
2. od 37. týdne do termínu porodu jedenkrát týdně.

Těhotná může být předána do ambulantní péče pracoviště, které povede porod již od 36. týdne gravidity – nejpozději však v termínu porodu.

B. Těhotné se středním rizikem mají svoji anamnézu zatíženu rizikovým/rizikovými faktory. Výsledky jejich vyšetření jsou normální, ale vyžadují opakování. Takové těhotenství označujeme jako RIZIKOVÉ. Frekvence návštěv je závislá na aktuálním vývoji zdravotního stavu ženy. Objeví-li se ve sledování rizikových těhotných laboratorní výsledky mimo hranice fyziologie, musí být převedeny do třetí skupiny.

C. Těhotné s vysokým rizikem mohou (ale nemusí) mít v anamnéze rizikové faktory. Charakteristická je pro ně přítomnost patologických klinických či laboratorních výsledků, které definují konkrétní riziko. Do této skupiny patří i ženy, jejichž specifický medicínský problém definuje riziko již na počátku gravidity. Takové těhotenství označujeme jako PATOLOGICKÉ. Frekvence návštěv je zcela individuální.

Klinická a laboratorní vyšetření při poskytování prenatální péče rozdělujeme na:

• pravidelná (provádějí se při každé návštěvě gynekologa)
• nepravidelná (provádějí se pouze v určeném týdnu těhotenství).

Komplexní prenatální vyšetření by mělo být provedeno nejpozději do konce 12. týdne těhotenství. Jeho nedílnou součástí je kromě pravidelně prováděných vyšetření i změření zevních pánevních rozměrů těhotné a vystavení těhotenské průkazky.

PRAVIDELNÁ VYŠETŘENÍ:

• podrobný sběr anamnestických údajů a stesků těhotné;
• zevní vyšetření těhotné s určením hmotnosti a krevního tlaku;
• chemická analýza moči;
• bimanuální vaginální vyšetření se stanovením cervix – score;
• od 24. týdne gravidity detekce známek vitality plodu;

NEPRAVIDELNÁ VYŠETŘENÍ:

16. týden:

• stanovení krevní skupiny + Rh faktoru;
• vyšetření titru erytrocytárních protilátek;
• stanovení hematokritu a počtu erytrocytů, leukocytů i trombocytů, hladiny hemoglobinu;
• serologické vyšetření protilátek proti syfilis;
• biochemický screening VVV ve druhém trimestru;
• vyšetření močového sedimentu střední porce moči;

18. – 20. týden: první ultrazvukový screening plodu

24. – 28. týden: screening poruch glukózové tolerance (blíže viz Doporučení k provádění screeningu poruch glukózové tolerance v graviditě)

30. – 32. týden: vyšetření titru erytrocytárních protilátek u žen Rh negativních a s krevní skupinou 0 (nula), stanovení hematokritu a počtu erytrocytů, leukocytů i trombocytů, hladiny hemoglobinu
serologické vyšetření HBsAg a HIV
druhý ultrazvukový screening plodu

36. – 37. týden: detekce streptokoků skupiny B v pochvě

36., 37., 38., 39. a 40. týden: kardiotokografický non-stress test (ve 36. a 37. týdnu je doporučen, v dalších týdnech již povinný)

Ostatní vyšetření zde neuvedená překračují rámec dispenzární péče fyziologického těhotenství.

Text byl schválen výbory České gynekologicko – porodnické společnosti ČLS JEP, Sekce perinatální medicíny ČGPS ČLS JEP a Sekce ambulantních gynekologů ČGPS ČLS JEP.

26. května 2005
MUDr. Vladimír Dvořák
předseda ČGPS ČLS JEP a Sekce ambulantních gynekologů ČGPS ČLS JEP

Doc. MUDr. Vít Unzeitig, CSc.
předseda Sekce perinatální medicíny ČGPS ČLS JEP